Proč posun času nabourává náš biorytmus?
Naše tělo řídí cirkadiánní rytmus – přirozený 24hodinový cyklus, který ovlivňuje spánek, bdění, chuť k jídlu, výkon nebo třeba tělesnou teplotu. A hlavním „spouštěčem“ těchto rytmů je světlo. Když se ale čas posune na letní, změní se i naše vnitřní nastavení. Ráno je najednou více tmy a tělo má pocit, že je ještě noc a má odpočívat. Večer je naopak déle světlo, kvůli čemuž se později spustí přirozená tvorba spánkového hormonu melatoninu a my můžeme mít problém s usínáním.
Tělu pak trvá i několik dní či dokonce týdnů, než si na nové nastavení zvykne. Podle vědců může změna času vést k narušení spánkového režimu, což může mít za následek zvýšenou únavu a sníženou produktivitu a koncentraci. „Stručně řečeno, posun času o 1 hodinu při přechodu na letní nebo zimní čas způsobuje dočasné vychýlení rovnováhy mezi časem na hodinách, slunečním časem a vnitřními biologickými hodinami. To má dopad na lidské zdraví, fungování a celkovou pohodu,“ popisují autoři článku publikovaném na webu Nature.
Podle výzkumů dokonce existuje souvislost mezi změnou času a častějšími dopravními nehodami, infarkty nebo migrénami. Zatímco na hodinkách si tak jen posuneme ručičky dozadu či dopředu, tělo už se takhle rychle přenastavit nedokáže.
Zásadní je světlo a pravidelný režim
Rytmy našeho těla, jako je fáze spánku a bdělosti, se výrazně odvíjí od denního světla. A právě to je klíčem k tomu, jak si přechod na letní a zimní čas udělat co nejpříjemnější. Ráno může rychlejšímu probuzení pomoci vystavení se dennímu světlu – když venku nesvítí slunce, nahradit ho může plnospektrální denní osvětlení, které svou teplotou barvy a světelným spektrem přirozené paprsky slunce napodobuje. Večer je naopak podle odborníků zásadní vyhnout se modré složce světla – díky tomu tělo lépe navedeme na to, že už se blíží čas odpočinku a spánku.
Neméně důležité je také dodržování pravidelného režimu. Chodit spát a vstávat v podobné časy, pravidelně a zdravě jíst či dodržovat vyvážený rytmus práce a odpočinku. To vše přispívá k udržování našich vnitřních biologických hodin v rovnováze. A v době změny času je to právě pevný cirkadiánní rytmus, který nám pomůže změnu zvládnout v klidu a bez zbytečných výkyvů nálad či únavy.
Pomáhá i včasná příprava či pohyb
Pomoci tělu vyrovnat se s nenadálou změnou denního režimu a „přeladit“ své vnitřní biologické hodiny lze i jinak než jen světlem. Jedním z nástrojů může být například postupná příprava na blížící se změnu. Odborníci z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí například radí chodit spát několik dní před posunem času zhruba o 15 až 20 minut dříve či naopak později. Díky tomu šok pro tělo nebude tak velký a snáze se novému režimu přizpůsobí.
A pomoci může překvapivě i pravidelné cvičení. Podle studie publikované v odborném časopise The Journal of Physiology může cvičení v určitých časech dne významně ovlivnit načasování cirkadiánního rytmu. Vědci zjistili, že cvičení prováděné v ranních hodinách (kolem 7:00) nebo brzy odpoledne (mezi 13:00 a 16:00) vede k posunu biologických hodin směrem dopředu. Tento efekt může například usnadnit dřívější usínání – a tím pomoci při potížích s přizpůsobením se letnímu času.
I když by se tak mohlo zdát, že jedna hodina nehraje v reálném životě žádnou roli, pro tělo je to velká změna. Dobrou zprávou ale je, že s trochou přípravy a správných návyků ji můžeme dobře zvládnout. Tělo to ocení – a vy budete mít víc energie i lepší náladu.
